omeleta (ano omeleta, nikoli pstruh, jak si mohli myslet křížovkáři) a ne ledajaká! Omeleta katalánská (předkládám vlastní instantní asociace: tuk, párek, klobása, maso, olej). Je to asi 3cm tlustá placka velikosti létajícího talíře (v intelektuálních kruzích zvaného frisbee, což mi přijde jako mimořádně odporný slovo a řadím ho někam mezi „o tom to je“ a „přítulka“, popř. „mladá“), do které se zapeče spousta věcí (ve stylu Pejska a Kočičky), nejčastěji však brambory, tučné karcinogenní klobásky (botifarra), houby, no a holky co pijou jen vodu a jí saláty tam dávájí špenát (aby se neřeklo).
A aby ta sváteční tabule byla pestrá, tak se tam mimoděk přihodí další koláč „Coca de llardons“. Teď pozor – jedná se o sladký koláč s ořechy, cukrem, vepřovým masem a celý je to politý vajíčkem (pokud to okusíte, tak se cítíte podobně jakoby vám upadlo mýdlo ve sprše sdílené s Íránským kulčíkem). Na tomto místě by bylo záhodno opět připomenout, že se stále nikde neobjevuje pstruh.
Tímto dnem taky začíná „Carnaval“ (_ _ _ _ _ _ _ _)*, který vrcholí aktem pohřbívání sardinky (ano sardinky, nikoli omelety, jak se jistě zaradovali křížovkáři). Pojmosloví je opět matoucí, protože ve skutečnosti se sardinka zapálí a celý to nějak souvisí s Popeleční středou, ale možná taky ne. Já ty věci kolem velikonoc mám řádně zamotaný a navíc nechci porušit integritu svých informačně pustých článků.
Zpět k omeletám. Děti ve školách dokonce soutěží o tu nejlepší, nejchutnější atd. a jednu nepovedenou donesl kdosi do práce. Mám pocit, že to byl Parník, což je jeden zakulacený kolega, co rád vaří zdravá jídla, nosí krátký kalhoty (havlovky) a boty velikosti jachet. Parník je hodnej, akorát v okruhu několika metrů vyluzuje zápach nikoli nepodobný tělocvičně TJ Sokol v Bosonohách po sestavě žen s kužely. Parník má manželku, což možná překvapí i křížovkáře, ovšem nikoli pokud by věděli, že ona jeho hydrofobní zálibu sdílí. No a tím bych to asi zakončil – jdu obědvat.
* malá vsuvka pro křížovkáře