Reklama
 
Blog | Jaroslav Bartoněk

Sant Jordi ve fraku a nábytkáři

Na svatého Jiří vylézají v Barceloně knihy a růže. Jo zní to divně, ale je to prosté: v tento den se totiž slaví den růže a den knihy (protože 23. 4. 1616 zhynuli Miguel de Cervantes a William Shakespeare - jinak mám neodbytný pocit, že se to lidem z marketingu jenom hodilo do krámu).

Sant Jordi

Muži dávají ženám růže a ženy mužům knihy (ano zavání to zdejším „macho“ stylem: „Poslóché tady máš kvítko, dé to do vázy a než uvaříš oběd, tak já si zatim budu číst“). Nehledě také na cenovou nevyrovnanost obou artiklů (i přes veškerou snahu pakistánců prodávat jednu růži kolem 6 euro, jak by řekl profesor Fuchs, cenové nůžky jsou nadále rozevřené).

Celá ta paráda se odehrává na Las Ramblas a v přilehlých ulicích.

Stánky, pódia, televize:
„Kolik jste letos dostala růží?“
„Pět“, uchichtne se asi čtrnáctiletá dívka a dav zatleská.
Jo a ta prašivá sardana (doporučuji vyhnout se Plaça Sant Jaume).

Svátek je to ohromně populární a ani se není čemu divit, ono bloumat úzkými uličkami mezi stánky s knihami má svoje kouzlo.

Výběrčí v kostýmech

V el Periódico jsem objevil výtečný návod jak na neplatiče (znuděný čtenář nechť přeskočí odstavec, paní starostce Chomutova doporučuji pokračovat).
Existují speciální, kostýmovaná, vymahačská komanda (souhrnně označovaná jako „El cobrador del frac“, tedy něco jako „výběrčí ve fraku“).

Celé to funguje na jednoduchém principu veřejného ponížení, kdy veselá parta výběrčích navštíví dům neplatiče a dá to okolí (hlavně sousedům) patřičně najevo (údajně už ani nemusí hulákat „Tady Miguel je neplatič“!, stačí když se v budově znenadání zjeví víla, Krakonoš či jiný neobvyklý charakter a všichni mají hned jasno).

No a teď, v souvislosti s krizí (kdy se člověk brodí pohádkovými postavami neustále), se otevřela diskuze (že to celé hraničí s etikou atd..) a lid se snaží podobné praktiky zakázat zákonem.

IKEA

Minulou sobotu, vzbuzen ostrým sluncem, vydal jsem se do sousedního (mimořádně ošklivého) města L’Hospitalet de Llobregat (já to radši ani nelinkuju) navštívit svatostánek všech interiérových designérů – obchodní dům IKEA.
Plán byl prostý – zakoupit žaluzie, namontovat je a spát.

Můj skvostný a do podrobna vypracovaný plán začaly kazit davy lidí (převážně nákup poliček na knihy).
Když jsem se po několika hodinách konečně blížil k pokladně, můj zrak spočinul na písmenu „A“, jež bylo na sloupu spolu s dalšími písmeny tvořící olbřímý nápis švédské perly. V jeho dolním rohu jsem objevil nápis tužkou: „Zasraný kurvy“ (ano, česky). Bez výhrady souhlasím a autor má u mě kokosový kmen.

Jen teda nemůžu přijít na to, jak to všechno spolu souvisí…

Reklama