Reklama
 
Blog | Jaroslav Bartoněk

Registrace

Tak jsem oficiálně zaregistrovanej. Do minulé soboty se ve Španělsku musela zapsat všechna čísla předplacenejch karet. Jak jsem se dočetl v plátku "20minutos", což jsou noviny zdarma a nejzajímavější na nich je soutěžní sudoku o kšiltovku, tento krok posvětila EU a oficiálním důvodem je ochrana proti terorismu.

Kdyby někdo náhodou neviděl tu zjevnou souvislost, tak mobilním telefonem se dá přece odpálit nálož.

Z nepochopitelných důvodů tento brilantní nápad (kromě registrace, je to i povinnost operátorů uchovávat historii všech hovorů po dobu jednoho roku) měl i některé odpůrce. Úvádím nejčastější námitky potížistů:

  • k odpálení nálože není potřeba mobilní telefon (což je samozřejmě nesmysl)
  • nálož bude odpálena ukradeným/ztraceným mobilem, majitel bude následně vyslýchán (ztráta mobilu je naprosto ojedinělý jev, takže v 99% případů povede cesta přímo k pachateli – něco na způsob – „Není náhodou někdo z přítomných univerzální dědic?“ „Hlaváčku, napište si: zásada č. 3 – je-li na místě činu univerzální dědic, vyšetřování prakticky skončilo.“)
  • mobilem koupeným ve státě, kde nařízení neplatí (tohle už je na první pohled přitažené za vlasy – je všeobecně známo, že teroristé preferují španělské SIM karty)

Samotný proces zápisu probíhal v typicky španělském duchu a nápadně se podobal tomuhle.

Tak tedy – stačilo zajít na kteroukoli pobočku vašeho mobilního operátora (ten kdo si myslel, že to půjde online, ať si dá za trest 10 dřepů), vytáhnout si lísteček (3 volby – prodej, dobití karty, informace) a vystát si frontu.


Pozorný čtenář si povšiml, že volba „registrace“ chybí – pro tento případy tam byl bezpečnostní hlídač, který už od dveří volal: „Když se jdete jenom registrovat, tak je to jedno kterej“.

Po několika hodinách na vás konečně dojde řada a ten stejnej hlídač, říkejme mu třeba Joan (protože se tak jmenoval), vás pošle zpátky, jelikož máte špatnej lístek (správnej byl mimochodem „prodej“).

Všiml jsem si, že na takový situace nejsem od přírody vybavenej – dusím v sobě vztek, ale nakonec si jako přizdisráč vezmu novej lístek a čekám znovu. Následně mi hlavou letí tisíc (ehm) ostře vypointovaných replik, kterýma bych hlídače uzemnil.

Nakonec se i já dočkám, předložím papíry a dostávám osvědčení o registraci (obratem mačkám do kapsy). Další zářez v systému, bleskne mi hlavou.

V pondělí zjišťuju, že telefon je i přes veškerý úsilí zablokovanej (komu to přijde divný, tak ať si pustí video ještě jednou a přidá 5 dřepů).

Celý proces si zopakujete (tentokrát rovnou se správným lístkem) a pak už stačí počkat 48 hodin na odblokování.

V úterý pak projíždím kolem nedávno dostaveného Ciutat de la Justícia a rázem mi všechno do sebe zapadá. Spravedlnost je to poslední čeho bych se v těchto budovách dovolával…

A už vůbec ne mobilem.

Reklama