La Tallada
Úřad, řadovky ani rozvaliny nestojí za řeč (prasečák by asi stál, ale ten jsem z pochopitelných důvodů vynechal), takže nám zbývá hospoda.
Ta má veškerý atributy vesnickýho lokálu – smrad, štamgasty, televizi, výčepního s tužkou za uchem a prosklenou vitrínu s brambůrkama, tyčinkama, oříškama a čokoládou.
V televizi zrovna běžel zápas vodního póla a připadal jsem si tam nějak nepatřičně (kdokoli bez gumáků a čepice s rovným kšiltem by na tom byl podobně) a raději jsem zase odkráčel.
No a pak začalo pršet a já musel vybalit svou pláštěnku, kterou dávali v Brněnce k balíku šesti kofol (mimochodem se z ní dá udělat i provizorní stan) a jal se zkoumat okolí kryt metrákem gumotextilu. Nikoho jsem nepotkal, nic zajímavých jsem neviděl – žádní psi, žádný bandy teenagerů – pusto. Pršet přestalo ve chvíli kdy jsem nastoupil do vlaku, tak kdoví jestli v tom nebyla nějaká traktoristická magie.
Opilá Barka
Tot el camp és un clam som la gent blaugrana…
Jinak poslední dobou zmítá městem fotbalová vášeň. …tant se val d’on venim si del sud o del nord… Všechno to začalo když Barcelona porazila Madrid 6:2 (to vím naprosto přesně, protože asi osmdesátiletá důchodkyně hodila 6 petard a jenom dvakrát zařvala ‚joder‘), …ara estem d’acord, ara estem d’acord, una bandera ens agermana. pak se jim za pomoci norské posily podařilo vyřadit Chelsea a včera vyhráli domácí pohár (to vím taky naprosto přesně, protože jsem se vůbec nevyspal). Blaugrana al vent un crit valent…
Ale jo, vždyť já jim to přeju (lháři!), jen mi pořád nejde do hlavy – proč se radost z vyhraného zápasu projevuje rozbitýma výlohama a zdemolovanýma autobusovýma zastávkama? A kdepak byli Frantové Jetelové?! …tenim un nom el sap tothom:…
Jó, to když tu demonstruje pár studentů, tak je obrněnci musí řádně zmazat, ale dav fotbalových dutohlavů může táhnout městem bez ztráty kytičky. Barça, Barça, Baaarça!
