Záběr první – pošta
Pro ten správný efekt, kdy 42 z vás bouchne do stolu a bude proklínat hlavního aktéra této nemilé eskapády, musím nejprve vysvětlit jak to funguje ve Španělsku s
adresama. Záměrně v textu zamlčím, že pán měl pouze jednu ruku, abych vám nedal prostor k lítosti.
Takže…nejméně podstatné na adrese ve Španělsku je: vaše jméno. Ostatní údaje (ulice, číslo domu, poschodí, dveře, město a PSČ) jsou naopak údaje nezbytné. Tedy například:
Kocour Garfield
c/ Consell de Cent 128, 5º3ª
08015 Barcelona
(ty divný čísla znamenají paté poschodí, byt č. 3), je naprosto správná adresa a veškeré (příliš silné slovo) zásilky budou doručeny.
Na schránkách jsou většinou pouze čísla bytů, již zmíněné 5º3ª, takže teoreticky si můžete nechat doručit cokoli – kamkoli.
Teď se chvilku nechte unášet neskutečnými možnostmi tohoto systému…
…
…
…
…
Stačilo – zpět k tématu.
Teď to negativní – když třeba napíšete adresu ve tvaru:
Zdenál Rukavica
c/ Vizovická 128, 5º
08003 Barcelona
, tak vám nic nepřijde (i když navzdory všem konvencím Zdenál má na
schránce jméno, ale vynechal číslo bytu – vůl).
Nevadí – stačí zajít na poštu a vše uvést na pravou míru (pro autentičnost ilustruju na vlastním případu, protože Zdenál by pohořel na neexistující adrese):
„Dobrý den, já čekám zásilku, která přišla minulý pátek, ale mám pocit, že jsem špatně vyplnil adresu, tudíž se vám ji asi nepodařilo doručit“, adresuju (to jsou laciný fóry) své košaté souvětí na pána za skleněnou přepážkou.
„Číslo zásilky“, řekne ten milý pán (chtěl bych napsat: jednoruký zmrd, ale to vám stále zamlčuju).
„N-n-nemám“, vykoktám.
Pán sklopí zrak, odežene mě umělou prackou a zavolá další číslo v pořadí.
„Počkat! Přece to můžete dohledat podle něčeho jinýho, třeba projít všechny balíky co za posledních pár dní ‚nešly‘ doručit, ne?“. Nutno podotknout, že ve skladu pravděpodobně leží pouze moje a Zdenálova zásilka – pošta má totiž 5x5m.
„Ne!“, vychází mi pán vstříc (začínám mít jistou teorii, jak o tu ruku přišel).
„Ale tady na tom lístečku se píše, že nedoručené zásilky přechováváte 15 dní“, zkouším to. Než stačím vysvětlit svůj záměr, že přece někde musí mít napsáno, které zásilky přišly minulý pátek, odtlačí mě od přepážky mladík se zlomenou rukou. Vzdávám to a odcházím. V noci se notnou chvíli převaluju a tu a tam zkontroluju, zda mám obě paže v pořádku. Za noc jdu dvakrát čůrat, i když normálně nechodím ani jednou.
Záběr druhý – DVD
Taky si někdo kupujete filmy na DVD? Pirátství má ve Španělsku zelenou – vláda totiž investuje značné prostředky do propirátské kampaně, jejíž podtitul by
mohl znít:
„Ubožákům, kteří si neumí opatřit film na Internetu, to pořádně osolíme.“
Jinak si totiž neumím vysvětlit, proč musí člověk shlédnout celkem čtyři různý upozornění – v několika jazycích (včetně estonštiny), plus obzvláště výživný spot „Krást se nemá!“, kde běhá nějakej Rosenheim s videem po ulici, pak ukradne auto a vykrvácí (nebo tak nějak).
Jasnější zprávu od distributorů jsem dostat nemohl – filmy je třeba zásadně stahovat, aby se člověk vyhnul otravným upozorněním.
Navíc to vysvětluje spoustu dalších věcí (zrovna mě žádná nenapadá, ale určitě by to bylo k tématu a celý bych to patřičně vyargumentoval).
Záběr třetí a poslední – ethanolové etudy
Kocourkovský triptych dovrším zmínkou o dvou nových vyhláškách Ajuntamentu (dočetl jsem se v novinách, které někdo pohodil na záchodě v práci – asi aby všechny
nasral).
V Barceloně se ruší zvýhodněná nabídka koktejlů (2 za 1 a Happy Hours), protože prý katalánská mládež moc pije. Být mladým kataláncem, rovnou skočím z mostu – přece nezačnu pít pivo!
No a dále se projednává vyhláška, že jakákoli osoba, která nemá bydliště
na území města, nesmí konzumovat alkohol na veřejnosti po jedenácté večerní hodině (jsou za to nějaký pokuty, atd. – přes slzy v očích jsem to nedočetl).
Důvod je opět zcela zřejmý – turisté jsou pak opilí, močí na ulicích a odhazují odpadky.
K tomu bych jen rád dodal, že někteří místní k těmto činnostem ani nepotřebují alkohol. Já navrhuji, že všichni, kteří mají bydliště na území města nesmí chodit ven právě do jedenácté večerní. Jedinou záchranou nakonec bude ta španělská pošta, která případné pokuty nikdy nedoručí.
Epilog – hudební
Naopak velmi pozitivně se nám v nadcházející sezóně plní hudební kalendář – po výtečných Wax Tailor a Franz Ferdinand si přidávám tuto sobotu Arctic Monkeys a dále pak Vampire Weekend a Florence and the
Machine. Kdyby se někdo chystal v červnu do Barcelony, tak nepropásněte festival Sónar – budou Air, LCD
Soundsystem a další.